Chirurgická léčba
V případě větších žil a kmenových varixů je nejvhodnější chirurgická léčba. Metody léčení křečových žil na končetinách jsou staré skoro 2 tisíce let. Odstranění rozšířených žil praktikoval už v roce 45 před naším letopočtem římský lékař Celsus.
Výkony prováděné až do počátku 20. století se čistě prakticky zaměřovaly na odstranění žilních městků, kosmetický účinek nebyl podstatný. V průběhu staletí se tak uplatňovaly i mnohdy bizarní techniky využívající například rozžhavených želez. Výsledek operace kvůli rozsáhlým a komplikovaným řezům vypadal často hůře než původní stav. Změnu přinesla až druhá polovina 20. století, kdy byla oprášena a zdokonalena technika odstranění varixů pomocí speciálních háčků a malých řezů.
Stripping a exstirpace varixů
Klasická chirurgická metoda odstraňuje postižený úsek hlavního povrchového žilního kmene ze dvou kosmeticky přijatelných malých řezů. Z nich se dovnitř žíly zavede ocelový nebo umělohmotný vodič ukončený olivkou (stripper). S jeho pomocí se postižený žilní kmen odstraní. Výkon doplňuje ošetření vedlejších větví vstupujících do kmene povrchové žíly před jeho vstupem do žíly hluboké (crossektomie). Varikózně změněné vedlejší větve se odstraňují z drobných vpichů pomocí speciálních háčků, kterými se postižená žíla zachytí a vytáhne.Z tohoto základního způsobu vzešla celá řada dalších technik a modifikací. Způsob provedení i rozsah výkonu se mohou různit. Některé metody využívají k ošetření žilního kmene endoskopické nástroje. Jiné postižený žilní kmen neodstraňují, ponechávají jej na místě, pouze vyřazený z funkce. Volba metody závisí na konkrétním nálezu na žilním systému, vybavení pracoviště a rozhodnutí operujícího chirurga. Cílem operace je však vždy maximálně šetrné odstranění postižených úseků povrchového žilního systému a zachování zbývajících nepostižených žil.