Křečové žíly se mohou objevit po hluboké žilní trombóze

Silná ostrá bolest na hrudi a bezmocné lapání po dechu. Pocit, že právě teď a tady umřu, a přitom ještě před minutou bylo vše v pořádku. V tom lepším případě „jen“ křečové žíly. I takové následky může mít hluboká žilní trombóza.

Krevní sraženiny v žilách

Hluboká žilní trombóza je označení pro sraženiny (tromby), které se utvoří v hlubokých žilách končetin a pánve. Tyto sraženiny se mohou utrhnout a nechat se zanést krevním proudem do pravé části srdce a potom do plic. V plicích uzavřou tepny, což může v nejhorším případě vést až ke smrti.

Takovýto uzávěr plicních tepen se projevuje:

bolestí na hrudi,
vykašláváním krve,
pocitem nedostatku vzduchu,
zmodráním,
rozbušením srdce.

Pokud je uzávěra plicních tepen masivní, velice rychle pacient upadá do bezvědomí a nastává smrt.

Za několik let varixy

I v případě, kdy k žádné takové události nedojde, ale není vyhráno. Sraženiny žíly uzavírají, zvyšují v nich tlak a nutí krev vracet se skrze žíly povrchní. To vede k rozvoji hlavních příznaků křečových žil, jakými jsou otok končetiny, zarudnutí a bolestivost. I když se po čase tromby rozpustí a žilami znova proudí krev, po několika letech se varixy stejně mohou objevit. Statistiky totiž ukazují, že do pěti let má tyto pozdní následky 14 % pacientů s hlubokou žilní trombózou, do 10 let pětina postižených. A po 20 letech je to už skoro třetina pacientů.

K trombóze mají přitom větší náchylnost:

lidé s nádorovým onemocněním,
obézní jedinci,
starší lidé,
těhotné ženy,
ženy užívající hormonální antikoncepci,
pacienti užívající dlouhodobě hormonální léčbu kortikosteroidy.

Postihuje také jedince s vrozenou zvýšenou krevní srážlivostí – trombofilií.

Existuje několik způsobů, jak riziko hluboké žilní trombózy snížit a tím předcházet nejen křečovým žilám, ale i velice závažnému uzávěru plicní tepny. Zejména při cestování nebo v letním období jsou prospěšné pravidelné zastávky, cvičení, dostatečný příjem tekutin, a pokud se přidají křečové žíly, pravidelné nošení kompresivních punčoch.

(zep)

Zdroj: Karel Roztočil: DIAGNOSTIKA CHRONICKÉ ŽILNÍ INSUFICIENCE – doporučený postup, IKEM, Praha

Archiv

Dále čtěte