Několik úvah nad endoluminální ablací varikózních žil
Stále populárnější endoluminální techniky ablace varikózních žil mají ty výhody, že výkon může být proveden ambulantně v lokální anestezii a také návrat k běžným aktivitám je rychlejší. Dosavadní výsledky hovoří o menší pooperační bolesti a menším výskytu místních nežádoucích účinků. Okluze cévy je dosaženo v 76–100 % případů. Na dlouhodobé výsledky dosud probíhajících randomizovaných studií však bude nutné počkat.K poškození stěny cévy dochází obecně působením intermitentně dávkovaného tepla nebo se uplatňuje elektrický proud. Katétr je zaveden v tumescentní anestezii do blízkosti safenofemorální nebo safenopopliteální junkce. Pak je postupně vytahován zpět, přičemž teplo nebo elektrický proud jsou generovány na jeho konci. Laser generuje teploty až kolem 1 000 ˚C a v různých vlnových délkách působí na různé tkáně. Lepších výsledků lze přitom dosáhnout pomocí radiálního laseru. Radiofrekvencí se dosahuje menších teplot.
Zdá se, že teplota a způsob generování tepla jsou rozhodující pro efektivitu i nepříznivé lokální účinky. Co se týče hluboké žilní trombózy, ta může vznikat v důsledku endoluminální metody obecně a vyskytuje se v 1 % případů.
Při použití radiofrekvence není vlastní konec bipolárního katétru zahříván, ale teplo se generuje až při průchodu proudu žilní stěnou. Proto v tomto případě poloha katétru v lumen není tolik důležitá. Množství generovaného tepla je zde možné i regulovat, neboť pokles vodivosti tkáně je možné měřit a korigovat tak množství proudu. Bohužel není přesně jasné, kolik tepla je potřeba. Je-li ho málo, hrozí časná rekanalizace nebo nedojde k uzávěru vůbec. A je-li ho mnoho, může dojít k poškození okolních tkání.
Při tvorbě tepla jde v první řadě o kontrakci stěny a poté o další účinky na cévu, jejichž konečným důsledkem je fibróza. Smrštění stěny lze dosáhnout pouze nižší teplotou a teprve pak lze užít vyšší teplotu. Pokud by byla vysoká teplota použita jako první, došlo by k rychlému poškození stěny a ta by se nestačila kontrahovat. Šířka lumen hraje klíčovou úlohu zejména tehdy, není-li teplo generováno v žilní stěně. Pokud stěna nemá dostatek svalových vláken nebo je příliš široká, nemusí být dosaženo žádoucí kontrakce a je pak nutná delší kompresní terapie anebo je na místě zvážit klasický chirurgický výkon.
(jos)
Zdroj: T. Willenberg, Phlebologie 2009; 38: 1–2.
Dále čtěte
Srovnání povrchového tlaku a tuhosti elastických punčoch
Kompresní terapie je jedním ze základních postupů při léčbě poruch žil a lymfatických cév. Proto nikdo nepochybuje o důležitosti měření elastických vlastností používaných materiálů.čti více
Kompresní léčba žilních bércových vředů
V industrializovaných zemích trpí asi jedno procento lidí bércovými vředy. Většina těchto defektů má za příčinu žilní poruchu vedoucí k akumulaci krve v dolních končetinách.čti více
Léčba varixů a otoků dolních končetin v těhotenství
Těhotenství je jedním z hlavních faktorů podílejících se na rozvoji křečových žil, žilní insuficience a otoků dolních končetin. K nejčastějším příznakům varixů a otoků patří bolest, noční křeče, necitlivost, brnění a pocit těžkých bolavých nohou.čti více