CEAP klasifikace chronické venózní nemoci
Už v roce 1994 byla mezinárodní komisí amerického venózního fóra vyvinuta klasifikace CEAP (Clinical-Etiology-Anatomy-Patophysiology), jež je dodnes užívána ve většině klinických přednášek a sdělení týkajících se chronického onemocnění žil (CVD, chronic venous disorders). Před vznikem CEAP klasifikace panovala nejednota a docházelo ke konfliktům a nejasnostem ve sděleních týkajících se chronické žilní nemoci.K dispozici je nyní zjednodušená klasifikace (basic) CEAP a plná verze (full nebo advanced) CEAP. První našla uplatnění v klinické praxi, druhá se pak uplatňuje ve vědeckých publikacích. Jelikož je tato klasifikace založena na správné diagnóze, slouží i k řádné dokumentaci a rutinnímu vyšetřování pacientů s CVD. Především ale pomáhá ke stanovení adekvátní léčby a odhadu prognózy onemocnění. Je důležité si uvědomit, že tato klasifikace je pouze deskriptivní a že není statická, ale dále se vyvíjí.
Zjednodušenou CEAP klasifikaci lze nastínit následovně. Třída C popisuje klinické projevy onemocnění. Je označena indexem nabývajícím hodnot 0–6,0. To reprezentuje škálu, na které 0 znamená klinicky absenci známek venózního onemocnění a 6 znamená přítomnost aktivního venózního vředu. Další indexy s a a doplňují třídu C o popis symptomatiky onemocnění (s – symptomy přítomny, a – asymptomatic = symptomy nepřítomny).
Etiologická klasifikace je zahrnuta pod písmenem E a je značena indexem c, p, s nebo n (c – kongenitální, p – primární, s – sekundární, n – etiologie neznáma). Třída A se zabývá anatomickou klasifikací a má indexy s (superficiální žíly), p (perforátory), d (hluboké žíly) a n (neidentifikováno). Poslední třída P popisuje patofyziologii. Užívá indexy r (reflux), o (obstrukce), r,o (reflux a obstrukce), n (patofyziologický podklad nebyl identifikován).
Pokročilá CEAP klasifikace má základ ve zjednodušené klasifikaci, pouze třída P je doplněna o číselné indexy 1–18, přičemž každé číslo označuje některý z venózních segmentů. Čísla 1–5 označují povrchové žíly, 6–16 hluboké žíly, 17 perforátory stehna a konečně 18 perforátory bérce.
(jos)
Zdroj: Journal of Vascular Surgery 2004(December);40(6).
Dále čtěte
Kompresní léčba žilních bércových vředů
V industrializovaných zemích trpí asi jedno procento lidí bércovými vředy. Většina těchto defektů má za příčinu žilní poruchu vedoucí k akumulaci krve v dolních končetinách.čti více
Léčba varixů a otoků dolních končetin v těhotenství
Těhotenství je jedním z hlavních faktorů podílejících se na rozvoji křečových žil, žilní insuficience a otoků dolních končetin. K nejčastějším příznakům varixů a otoků patří bolest, noční křeče, necitlivost, brnění a pocit těžkých bolavých nohou.čti více
Kompresní a chirurgická léčba bércových vředů
Objevuje se stále více vědeckých studií, které se zabývají otázkou, zda je nutné bércové vředy řešit chirurgicky namísto konzervativní léčby kompresí.čti více